n3oklanův blog
Ze života
Česká pošta – děkuju, nechci… – pokračování
13. Kvě
Týden uběhl od obědnávky, přišla mi „Opakovaná výzva k vyzvednutí poštovní zásilky“, kde je deadline 16.05. a pak pošustí baliček zpátky… A smlouvy staáááále nikde. Strašně by mě zajímalo, kde zkončily… Asi cestujou přez oba póly, že poště dodání tak trvá…
Česká pošta – děkuju, nechci…
9. Kvě
Zase někdy využiju služeb České pošty s.p. V úterý jsem si s nadšením obědnal v MShopu vyvolený mobílek – komunikátor E-Ten Glofiish M800. První problém vyvstal se zamítnutím spotřebitelského úvěru společností HomeCredit – zamítnuto s poznámkou, že úvěry na mobilní telefony jsou do maximální výše 10.000,- Objednávku naštěstí hned stornovali a já si dal druhé kolo. Tentokrát jsem už vybral telekomunikační techniku a se skoro sepnutými dlaněmi čekal na schválení. BINGO, úvěr na druhý pokus schválnený. Stačilo už jenom čekat na balíček a úvěrovou smlouvu. A další kámen úrazu – asi je těžký problém zboží dodat na jinou adresu než kam cestuje složenka.
Parkování na sídlišti, věčný problém
30. Bře
Aspoň na tom našem sídlišti… Sedím si tak na balkoně, bafám cigárko, chytám bronz a přemýšlím co kde vyfotit (byla to mimojiné i vrbka z předchozího spotu). Najednou koukám, že se do mezery mezi
A zaparkovat ve večerních hodinách ? Prakticky nadlidský úkol. Občas se stane, že se najde volné místečko, ale to minimálně. Aut je víc než parkovacích míst a pak se musí parkovat kam se dá. „Oblíbené“ místečko mám na trávníku u kontejnerů, poslední měsíc jsem skoro jinde neparkoval
Sněží a silničáři spinkají…
18. Bře
Počasí posledních dní zrovna nevypadá, že se blíží první jarní den. Fotečka dole je z dnešního večera, když jsem se vracel domů. Silnice jak kluziště, brždění naprosto nemožné. Technické služby už mají evidentne zazimováno a na nějakou kalamitku na městských silnicích ser*** kašlou.
Me kralovstvi
13. Srp
Ze zivota sitare…
3. Srp
Psychiatr sedi u sebe v ordinaci. Pacienti nechodi, nikdo nevola. Zkratka nuda. V tom se otevrou dvere a do nich vleze po ctyrech muz s dratem mezi zuby, v rukou ma zvlastni predmety a jeste za sebou po chodbe neco tahne. Doktor na nej: „Ooo, kdopak se nam to plazi na navstevu? Neni to snad malicky hadek? Tak se doplaz a vitej, maly hadku, doktor ti pomuze. Osoba na ctyrech vsak zakrouti nesouhlasne hlavou. „Aaa, tak ty jsi tedy mala zelvicka, ktera se sem vlece na slovicko?“ Osoba na ctyrech opet nesouhlasne zakrouti hlavou. Tak kdopak tedy jsi? Ze by snad maly cervicek?“ Muz pusti z pusy drat a povida: „Jdete do prdele, doktore. Ja jsem vas informatik a natahuju vam tu sitovy kabel.“


Nejnovější komentáře